Jdi na obsah Jdi na menu
 


<<<zpět<<<

ObrazekV e l i k o n o c e
svátky jara, svátky tradic.


Většina lidí považuje Velikonoce za jednoznačně křesťanský svátek - připomínku Kristovy smrti na kříži a zmrtvýchvstání. Přesto v sobě, tyto svátky, nesou řadu kořenů mnohem starších, nebo naopak mladších.Obrazek

Velikonoce, též Pascha (z latinského Pascha < řec. πάσχα pascha) či Pesach (hebrejsky) připadají na březen nebo duben. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista. V židovském pojetí jsou památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše, Hospodin.

Velikonoce (Pascha) se podle křesťanských církví slaví první neděli po prvním úplňku, po jarní rovnodennosti. Toto pravidlo pochází dle tradice od svatých apoštolů. V praxi se však církve založené sv. apoštolem Janem držely obyčeje konat Paschu ve stejném termínu, jako židé. Kvůli této nejednotě bylo na 1. nikajském (též nicejském) koncilu roku 325 potvrzeno a upevněno pravidlo konat křesťanskou Paschu až po židovské - první neděli po úplňku.

Pravoslavné Velikonoce, jsou proti katolickým, většinou opožděny (o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc zachovává výše zmíněné ustanovení, 1.všeobecného sněmu (nikajského), že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním.

Slovo Velikonoce se odvozuje od slovního spojení Velká noc, tedy noc zmrtvýchvstání Kristova mezi sobotou a nedělí. V angličtině se Velikonoce nazývají Easter a v němčině Ostern, což je podle středověkého mnicha Bedy odvozeno ze jména Anglosasy uctívané bohyně plodnosti a úrody Eostre. Jejím protějškem mezi Slovany byla Vesna, a Obrazekprávě jí patřily oslavy, konané po jarní rovnodennosti. Není proto divu, že se část pohanských tradic z těchto oslav především na venkově prolnula s křesťanskou symbolikou Velikonoc. Staří Slované a Germáni v této době vítali jaro, oslavovali plodnost, nový život, jarní rovnodennost.

Rituály a symboly Velikonoc.

K Velikonocům neodmyslitelně patří i některé rituály a symboly, bez nichž by svátky nebyly skutečnými svátky.

Velikonoční pomlázka. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. O velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně z rána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali. Pomlázkou se však také šlehala a dodnes šlehají děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok.
K pletení pomlázek nejčastěji používané vrbové proutky pak opět symbolizovaly život překonávající smrt.
Také voda v sobě nesla princip obrody - omytí se od starého a zrození nového.

Vejce - symbol nového života
Vejce je symbolem nového života, plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení,
životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara i bezpečíObrazek.

Beránek.
Obětní beránek byl velmi rozšířený už za doby pohanů, a to především v celém Středomoří, ovládaném po tisíciletí pastevci. V křesťanství beránek symbolizuje památku Krista, "Beránka Božího", který byl právě jako nevinný, čistý a poslušný obětován na kříži a jeho krev zachránila pokřtěné od hříchu a smrti.

S oslavou Velikonoc je nedílně spjat beránek, pečený ze sladkého těsta. I Židé jedli o Pesach beránka, ovšem skutečného,jehož krví byly poznačeny veřeje dveří, aby v domech Izraelitů nezahynuli prvorození. Zvyk jíst sladkého beránka zavedl ve 14. století papež Urban V. a následně se tento zvyk rozšířil ve většině křesťanských zemí.

Zajíci jsou od pradávna pro svou velkou plodnost spojováni s nejrůznějšími kulty bohyň plodnosti. Řekové je zasvěcovali bohyním Měsíce, Afrodíté, Artemis, ale také zásvětní Hekaté. Pro Židy byl zajíc právě kvůli těmto aspektům zvířetem nečistým. Do křesťanství tak pronikl z pohanských kultů plodnosti a stal se symbolem nového života.

K tradicím a zvykům, které v sobě nesou jak prvek křesťanský, tak pohanský, patří i zapalování a svěcení ohňů, stejně jako řada jídel, která bývala spojována s jarem, plodností, žehnáním úrodě a podobně. Zvyk odnášet si popel a kousky dřeva z ohňů svěcených před kostely připadal i představitelům katolické církve natolik pohanský, že bylo přikázáno tyto ohně po skončení oslav polévat vodou, aby byl popel jaksi „znehodnocen“.


A na závěr jedna říkačka:

Vejce pěkně malované,
též mazance vypékané,
řehtačky a mrskanice,
i štamprlka slivovice!
Tak se svátky jara slaví,

Ať jsme veselí a zdraví!!!

Obrazek

Přejeme krásné Velikonoce!!!
Vaše čarodějky. ;-)